Cesta uzdravení – sedmá a poslední zpráva – o esenci Spojení s Bohem - Communion With God

21 týdnů uplynulo jako voda a „velký experiment“ končí.


Malé zamyšlení

Poznej sám sebe. Tato slova byla vyryta nad vchodem chrámu boha Apollóna v Delfách, kde sídlila slavná v욬tírna. Lidé v dávném Řecku ji hojně navštěvovali s nadějí, že po¬znají svůj osud, nebo když se chtěli poradit, jak se v určité situaci zachovat. Většina návštěvníků si je při vstupu do budovy přečetla, aniž by si uvědomila, že je v nich skrytá hlubší pravda než v čemkoliv, co se dozvědí z věšteb. Naprosté většině z nich pravděpo-dobně nedošlo, že ať se uvnitř dozvědí cokoliv, dokud si neuvědo¬mí pravdu skrytou v příkazu „Poznej sám sebe", neuchrání je to od neštěstí a utrpení, jež si sami vytvářejí. Slavný nápis říká asi toto: „Předtím, než se na cokoliv zeptáš, polož si jednu základní otázku: kdo jsem?"
Nevědomí lidé chycení do pasti svého ega - což je drtivá větši¬na - na tuto otázku většinou odpoví velmi rychle. Řeknou své jméno, zaměstnání, popíší svůj osobní příběh, svůj vzhled, zdravotní stav nebo cokoliv, s čím se ztotožňují. Někteří budou budit dojem, že jsou mnohem dál, a budou tvrdit, že jsou nesmrtelnou duší nebo božským duchem. Opravdu to tak ale vnímají, nebo jen do své mysli zařadili další duchovně znějící pojem? Poznání se sama jde mnohem hlouběji, je to mnohem víc než jen osvojení souboru vybraných myšlenek. Duchovní moudrosti a pravdy mohou pomoci a nasměrovat vás, ale samy o sobě většinou nemají takovou sílu, aby uvolnily vaše pevně zakotvené představy o tom, kdo jste, jež tvoří základ vašich myšlenkových struktur. Poznání sebe sama nemá vůbec nic společného s tím, co se vám honí hlavou. Znát sám sebe znamená uvědomovat si spojení s Bytím, ne ztrácet se v mysli.
Možná ještě stále čekáte, až se vám v životě něco důležitého přihodí, a neuvědomujete si, že to nejdůležitější, co se kdy může jakékoliv lidské bytosti přihodit, se už ve vás odehrává: proces od¬dělení myšlení a uvědomění.
Mnoho lidí procházejících počátečními fázemi probouzení na¬jednou ztrácí jistotu, jaký je vnější smysl jejich života. Najednou mají pocit, že to, co zajímá okolní svět, už pro ně není důležité. Jasně si uvědomují šílenství naší civilizace, takže mohou pocítit i ur¬čité odcizení okolnímu světu. Někdo může mít pocit, že uvízl ve vzduchoprázdnu mezi dvěma světy. Už je sice neřídí ego, ale ještě nestačili probouzející se vědomí plně zapojit do svého života. Ještě se jim nepodařilo skloubit vnitřní a vnější smysl jejich života.
Eckhart Tolle, Nová země, str. 138-139 a str. 190


„Bůh bere tvou modlitbu tak vážně, jak vážně ji bereš Ty sám.“

Viděli jsme v nádherném kostele v Lomci v Jižních Čechách
 

Nejdříve ještě opožděné zprávy o předchozích esencích

Ivana Při užívání esence "Vděčnost" jsem žasla nad životem a byla vděčná často až k slzám. Přeji všem krásné léto, Kaiserovým  nádhernou dovolenou. Neodepřu si mentorování: Buďte všichni vděčni a děkujte, že můžete chodit pomalu i rychle třeba
po lese - to je můj největší sen.


Lenka Posílám zprávu o užívání esence Wild Freedom.

1.týden - byla jsem na dovolené, která byla studijní i odpočinková zároveň - moc se mi tam líbilo, hodně jsem se toho naučila, každý den jsem cvičila Qi gong, chodila jsem plavat.... Cítila jsem se výborně (těžko říct, co byl účinek vlastní dovolené a co esence).

2.týden hodně práce, jeden den se zase vrací pocit opuštěnosti (že nemám s kým jet na dovolenou...), jinak  celkem klid.

3.týden - zase řeším práci, ptám se, co chce moje duše.... přichází mi, že chce odpočívat.... Celkem klid, jen jednou pocit smutku...
Nikola O Vděčnosti:

1.týden: Opět vzpomínky na dědu, který mi moc chybí a v dětství mi byl oporou. Taky si začínám uvědomovat, že v mém dětství byly i dobré stránky. Jinak se projevuje občas nervozita a  hněv, např. na manžela, na nesnesitelného kolegu v práci. Tělesně: bolest oka, zápěstí, napětí v nohou. Koncem týdne vděčnost, že mám svého muže. Občas pociťuju v práci autoritu.
2. týden: Nejdřív smutek a nenaplněnost životem, opět nevidím svou cestu. Jiný den v práci uklidňuju hroutící se kolegyni a sama jsem v klidu. Jindy pláč při vzpomínce na to, jak se v naší rodině měřilo "různým metrem", nebo smutek, že matka nikdy neuznala, že mi ublížila. Tak jsem jí napsala dopis, kde jsem vyjádřila ty křivdy, které stále v souvislosti s ní cítím. Dopis jsem spálila, snad se tím aspoň částečně zneutralizují mé vzpomínky... Také se projevuje vzteklost, protivnost. Občas dřív jednám nežli domýšlím. Občas začínám vidět svůj určitý talent, jemně, ale přece. Také s manželem celkem otevřeně mluvím o věcech, o kterých se běžně nebavíme. Tělesně: Padání vlasů, občas krvácí dásně, tíha v bedrech. 2 dny otupělost a únava.  Na jazyku se mi udělalo něco jako aft, dokonce se mi i hůře mluví. Pobolívání lymfatického systému, nějak se to tam nejspíš hýbe a čistí...
3.týden: V práci pociťuji odpor k řešení určitých věcí, které stejně nikam nevedou. Vztek na nespravedlnosti ve firmě i na manžela. Jindy jsem přecitlivělá a leccos mne rozbrečí. Začínám být postupně komunikativnější. Čím dál víc si uvědomuju, jak mne ovlivňuje, co si kde přečtu /a já opravdu hodně čtu a beru si to pak za své/, co kde slyším apod. Snažím se tedy víc zapojovat svou intuici, i když někdy jsem dost zmatená, kde je vlastně ta pravda? Ale duše mne snad povede... V druhé části týdne víc energie, mám opravdu silný stisk ruky, to určitě ten bizon...Přichází mi různé nápady. V práci jsem celkem přísná a energická na dodavatele. Taky si uvědomuju své chybné reakce, které mne zastavují ve vývoji, třeba že málo vyjadřuju emoce, i když ve mně jsou, že jsem někdy umíněná, sobecká. Prostě najednou to vidím...Divím se, že některé věci /např.co pro sebe s mužem děláme/ beru tak samozřejmě, že v tom nevidím žádný zázrak a vděčnost...Taky jsem už schopná po hádce udělat první krok ke smíření, i když třeba chyba nebyla až tak u mne.  Uvědomuju si, že je hloupost někoho nutit do věcí, které nechce, občas to ještě dělám. Taky mi v tomto týdnu párkrát udělal dobře pocit moci, to jsem nechápala, protože tak jsem to nikdy necítila. Doufám, že to zas odejde, to přece není dobré. Taky si říkám /pokolikáté už?/, že se nebudu plést do věcí, které se mne netýkají. Jsem sebevědomější, dovedu vést konstruktivní rozhovor... Tělesně: Stále bolest jazyka s aftem. Tlak na bedra, jako když se narovnávají /mám bederní lordozu - tedy prohnutá bedra/, myslím že se mi opravdu zlepšilo postavení zad, to je opravdu malý zázrak! Bolest nohou, krku a opět čištění přes lymfu, únava a pocit nachlazení. Pobol. vaječníků.
4.týden: Zase mne napadá, co by mne bavilo. Mám větší zájem o dění kolem sebe. Začíná mi být jedno, co si kdo pomyslí. Cítím díky tomu i určitý klid v duši. Pár dní hodně spím, pak zas mám problémy usnout a budím se. Jindy hodně přemýšlím, mysl se nedá vůbec zastavit. Jsem zas pro změnu jakási zrychlená a neschopná naslouchat. Moje energie začíná být až příliš silná, vidím hodně chyby na ostatních a nechápu je, dokonce pociťuji i jakousi neúctu k šéfovi a dodavateli. Vím, že je to špatně, ale nemůžu si prostě pomoci. Jako by někdo tam nahoře věděl, že mám dost energie, dává mi taky dost práce, nestíhám a začínám se stresovat. Už se těším na další esence, snad mi energii trochu vyrovná, jsem nejspíš příliš vybuzená... Tělesně: bolest střev, podlam. kolen, pobol. vaječníků. Bolest levé kyčle. Tak to je vše, zas to bylo divoké :-) Mějte se pěkně.

O Svobodě:

1.týden: První dva dny docela energie a aktvita, ale i netolerance k chybám ostatních. Celý týden padání vlasů. Pak strachy a třes střídané s veselostí a komunikativností. Čistí se 3.čakra. Bolest krku. Koncem týdne pocit, že nevím, co bych tak v životě měla dělat. Pak mi dělá mi dobře ticho, v noci poslouchám cvrčky, přírodu...
2.týden: Alergie na stravu. Uvědomění, že jsem možná indigové "dítě", nejdřív mám z toho radost, pak pochyby. Projevuje se staženost, strachy, hodně akné na zádech. Opět vzpomínky na dědu, on mi nejvíce rozuměl, brečím při tom. Často mne bolí oči, jsou suché, nateklé. Tlaky v nohou. Nedělá mi moc dobře teplo. Objevuji svůj talent, asi bych měla učit..Tlak v šestce, bolest krku. Jeden hodně moc spím a mám krásné sny.
3.týden: Přidávám ještě esenci Labuť, kvůli přetrvávajícím hormonálním problémům. Padají vlasy. Při sestupu z vrcholu hory mne přemůže obrovská slabost nohou (třes a podlamování), já snad nedojdu...Ale nakonec je to O.K. Natékají oči, krvácí dásně. Bolest v pánvi, zápěstí a krční páteři. V posl.době sleduju, že hodně usměrňuji manžela v jeho legráckách. Ale chápu, že v tom z mé strany není svoboda... Kousla a drápla mne kočka, snad nemám vzteklinu! Zvláštní ale bylo, že den před tím jsem viděla sochu kočky s vyceněnými zuby... Jiná podivná věc byla, že k nám přišel na návštěvu člověk, kterého jsem viděla před 10ti lety na fotce a přesně jsem poznala, že to je on včetně místa, kde s naší rodinou tehdy pobýval... Taky se dostavují v posl. době různé obavy, co když se stane toto nebo tamto...
4.týden: 2 dny je to v pohodě. Pak zas strachy. Švagr přišel představit svou přítelkyni a já mám strach z toho, zda nebude přátelštější, pracovitější, apod. nežli já. Bolest žaludku až skoro na zvracení. Přemýšlím, co je to svoboda. V noci sen, jak mi matka ubližuje a vyhazuje mne z domu. Já jí na oplátku řeknu, v čem mi ublížila. Ve skutečnosti mne štve, že ten strach tam pořád je... Podlamování nohou, bolest svalů nohou. Hodně se mi zdají sny, ne vždy hezké. Všimla jsem si, že jsem přibrala pár kilo (což je dobře - to asi bizon z CUV), zatím se to stále drží. V půlce týdne se ujímám nové kolegyně v práci (přece ji tam nenechám jen tak sedět, než si na ni někdo udělá čas. No a pak to taky nebudu muset dělat za ni...), učím jí, fakt mne to baví. Taky by mne bavilo vést lidi, což je překvapující, ale beze strachu se dá zvládnout leccos. Někdy je to právě jen strach, který nám brání využívat svých schopností nebo je přes něj ani nevidíme... Uvědomuju si, že beze strachu zvládnu téměř vše, co chci. Ta síla tam někde hluboko bude, jen ji objevit. Začínám mít hodně energie, umím být důrazná, ohradit se, ale taky být přátelská. Lidé ale nejspíš mou silnou energii špatně snáší, protože jsou na mne občas trochu rozzlobení. Vím, že k dlouhodobé síle a životu beze strachu mne čeká ještě nejspíš dlouhá cesta, ale vidím, že to půjde! Tělesně: tlak v pravém lýtku a bedrech, jako když mi na nich někdo stojí.


Dopis od Barbary, která jde Cestou uzdravení sama

Vážení přátelé, dovolím si doplnit jen krátce své zkušenosti s esencí Svoboda. Nejdřív se mi do ní nechtělo. Svoboda může mít různé podoby a ne o každou stojím...... Nakonec jsem do toho šla.

A zase mě esence dostala. Přišly ke mně informace, které mi umožnily propojit některé věci z minulých inkarnací, přišlo mi hluboké, vhledové pochopení sebe sama a principielně i své úlohy zde na Zemi a v tomto životě..... tak odměnu v této podobě SVOBODY, která přichází z VĚDĚNÍ, to jsem fakt nečekala.  Pocity vděčnosti, úlevy, radosti a pochopitelně i strachu z odpovědnosti mě úplně roztančily zevnitř. Wow!

A ještě jsem k tomu dostala bonus. Konečně jsem si po mnoha letech rozhodování a odkládání pořídila dioptrické sluneční brýle. A když jsem šla po městě, najednou mi došlo, že se mohu dívat tak, jak se mi chce a nemusím dávat pozor na typ pohledu. Lidé nesnáší, když se dívám jakoby zevnitř, takže jsem se naučila to moc nedělat. Teď už můžu. Nemusím, ale můžu.

Nevím, jestli jsem to popsala srozumitelně. Asi se už dostávám do hodně osobních prožitků. Ale pokud máte - měli jste -  podobné problémy/omezování atd., určitě mi porozumíte.

Takže díky, díky, DÍKY! S láskou Barbara


Danielovy tipy pro práci s esencí Spojení s Bohem - Communion With God

Dostáváme se do bodu, který je koncem naší Cesty a současně i dalším začátkem. S esencí Communion With God zažijeme jednotu s Bohem, pocítíme, že jsme v Jednotě se všemi bytostmi, že vše je svaté a posvátné, že jsme v Jednotě se vším, co je.
 
S touto esencí se naše mysl zklidní a jsme plně probuzeni do Mystéria, které naplňuje všechny věci, vnímáme a prožíváme sebe sama v jednotě s Bohem. Už nemáme v hlavě „já“ a „svět tam venku“, ale vše vnímáme tak, že společně jsme, dýcháme, rodíme se, žijeme, umíráme v nekonečném množství forem. Communion with God nás podporuje v prohloubení vědomí toho všeho a naší jednoty se VŠÍM.

Communion With God obsahuje:

Holubice – podporuje mír a klid v srdci

Orel – otevírá nás Božskému

Tygr – zklidňuje a koncentruje mysl

Volavka modrá – pro jasnost, klid a spojení

Srna – posiluje něžnost a vědomí (pozornost)

Communion With God je paradoxní esence. Na jedné úrovni je to skutečně konec – konec Cesty, konec hledání. Už není kam dál jít. Nikdo už nejde nikam dál. Je zde jen přítomnost Boha, který se pohybuje v jednotě s naším konečným bytím a tělem, a vědomí bytí v jednotě s nekonečnem. A přesto na jiné úrovni je to zase jen začátek, protože člověk si uvědomuje svou jednotu s Bohem, rodí se úplně nová forma lidského „já“. Vaše konečné „já“ stále existuje a dýchá a žije a toto konečné „já“ je pozváno ke sdílení a ke službě všem bytostem z pozice spojení s Nekonečnem. V srdci máte klid a pokoj a současně nepřestáváte plnit svou povinnost, která přirozeně vychází z tohoto spojení, z ohromné a úžasné zodpovědnosti za službu všem bytostem. Ale tato povinnost není prací, je Božskou hrou v lidské formě a my si uvědomujeme, že není většího požehnání a radosti, než zažívat takové spojení s Bohem a trvale sloužit všem bytostem, aby i ony mohly poznat, čím opravdu jsou, probudit se a dojít k poznání sebe sama v jednotě s Nekonečným, nezrozeným a neumírajícím...

Daniel


Zpráva o užívání poslední esence z Cesty uzdravení

Pro ty, kdo jsou u nás noví: o tomto experimentu se dočtete více na titulní stránce www.e-esence.cz v aktualitě plus, kde si můžete připomenout průběh celého „experimentu“ od samého začátku.


Anna Taťáno a Pavle, při užívání této esence jsem si připadala jako na lochnesce. Hned první víkend přišel hluboký propad, silné emoce jako smutek, žal, bolest, po té hněv, nekontrolovatelný pláč, zlost, agrese, pocítila jsem silnou tíhu v srdeční čakře a na solaru. Toto trvalo asi dva dny a pak se mi velmi ulevilo, bylo mi lehce, byla jsem naplněná klidem a štěstím. A za pár dní zase propad. Takto probíhalo celé mé užívání esence Communion With God. Každá fáze trvala tak 2-3 dny. Zatím nejsem schopná říci k tomu více. On teprve čas ukáže všechny posuny. Až se to všechno dokonale usadí. Přeji Vám i všem spolupoutníkům spoustu lásky a radosti na další cestě Životem. Anna

Shrnutí zážitků a užitku z celé „Cesty uzdravení“:
Taťáno a Pavle, pokud mám celou Cestu uzdravení shrnout, stačí mi na to jedna věta. Stálo to za to! Ale nebylo by fér odbýt to jednou větou, takže malá rekapitulace:

Změny na fyzické úrovni:
 Migrény ustoupily do té míry, že mi zabere 1 prášek a během dopoledne je po migréně. 25 let jsem si při nich musela odtrpět 2-2,5 dne, aniž by mi cokoli ulevilo.
 Ustoupily bolesti zadního centra srdeční čakry, které mne trápily přes 20 let. Občas se ještě objeví, ale je to záležitost 1-2 dnů. Není to už trvalá bolest, které nejde uniknout.
 Ustoupily bolesti zadního centra sakrální čakry a s nimi spojené trvalé bolesti celé pánve a kyčlí. Občas se na pár dní ještě objeví.
 Uvolnila se mi šíje a bolesti spojené s jejím zablokováním.
 Uvolnila se mi křeč v čelistních kloubech, se kterou jsem si nevěděla rady.

Změny na duchovní úrovni:
 Z mého Bytí se uvolnila spousta velice hluboko uložených emocí – strachy, bolesti, smutky, žal, hněv, agrese, bezmocnost, beznaděj, ……
 Uvolnila se vnitřní křeč, o které jsem věděla, ale nedokázala jsem ji odstranit.
 Zmizela taková nějaká „duchovní tíha“, která mne stále táhla dolů a bránila mi jít snadněji a lehčeji ke světlu.
 Cítím se lehčí, vnímavější, tolerantnější.
 Začínám vnímat své naplnění láskou a štěstím. S tím jsem měla veliké problémy.

Ze zkušenosti vím, že spousta věcí ještě bude nějakou dobu dobíhat. Čas ukáže. Jsem velice vděčná vám, Taťáno a Pavle, že jste umožnili tento experiment, jsem vděčná Danielovi, že vytvořil tyto nádherné esence a jsem vděčná i všem spolupoutníkům, protože mi ukázali, že v tom nejsem sama. Všem vám veliký DÍK. Anna
Blanka Milí Kaiserovi, opět nad svojí zprávou přemýšlím několik dní, děje se toho tolik a je to tak čerstvé, že se mi z toho těžko dělá zobecnění a získává nadhled. Vyberu jen to, co se přímo dotýká tématu.

1. Měla jsem 2 duchovní zážitky. Jeden byl v noci, kdy mě duchovní bytosti zvedly a já byla vně toho, v čem tady žiju, během vteřiny jsem všechno chápala, pak jsem se probouzela, abych si to mohla uvědomit a žuchla jsem zpět a všechno zapomněla. Napřed jsem to "věděla" pocitem, pak se to vědění ztratilo.

Druhý byl na dovolené v moři. Byli jsme s vodou a skálou a se mnou malinké stejné částečky - všechno byly malinké světelné kmitající částečky - stejné.

Také jsem nad tím tématem - spojení s Bohem - dost přemýšlela. Tak mi přišlo, že stejně jako já potřebuje celá naše tzv. civilizace předělat software. A tohle mě samozřejmě vrátilo zase ke mně, protože kde začít, je nasnadě. Tak jsem se probírala svojí historií vztahu k Bohu. Jako docela malé dítě jsem vyrůstala v tzv. ateistické rodině a byla jsem za to ráda, protože to, co nabízela místní církev, se mi zdálo použitelné jen tak pro několik zaostalých (omlouvám se všem a teď už opravdu nejsem tak militantní). To, co mám vštípené z té doby je, že všechno je na nás a za všechno si zodpovídáme sami. Pak někdy kolem 35 ke mně přišel Bůh. Tohle člověk ví, i když byl do té doby ateista. Rozšířila jsem svůj pohled o Stvořitele světů a všeho a víc to se mnou  nesouviselo, protože i nadále platilo, jaký si to uděláš, takový to máš. Až tak o 10 let později, když už jsem začala zběsile hledat, tak jsem si prošla teoreticky buddhismus, křesťanství a další náboženství, vždycky mě tam něco oslovilo a pak přišlo, jdi dál. Pak jsem měla to období, že správný hledač se stáhne ze světa. Pak jsem byla přivedena k tomu, že teď to takhle neplatí a užívání esence mi to potvrdilo. Hodně jsem se probírala tématy svobodná volba a vesmírné zákony. Na osobní úrovni jsem teď ve stadiu, že pro mě není otázka věřit v Boha, ale plně a cele věřit Bohu, že dodrží svůj slib a že v š i c h n i  dojdeme a že nás n i k d y  neopustí.

Na fyzické úrovni jsem v první části před mořem a při něm měla projevy, jako když se tělo čistí od těžkých kovů, zejména olova. Přijde mi, že ukládání těchhle sajrajtů v těle souvisí s uloženými negacemi v těle a s čištěním těchto negací se uvolňují i toxické zátěže těla.

A závěr? Je mi jasné, že Bůh je se mnou ve spojení stále, protože by mi nedovolil příští nadechnutí a všechny ty šance, teď je na mě, jak já z mé strany naplním své spojení s Ním.

Pozdrav všem, co došli, i těm, co dojdou později!  S láskou Blanka

A závěr:

Chystám se psát závěrečnou zprávu a cítím vděčnost. Listuji svým tlustým sešitem a nacházím úplné poklady, které si ještě vypíšu. Začínala jsem a celkem nic jsem nečekala, divila jsem se, že jsem intuitivně zvolila zvířecí esence, když jsem si šla pro archandělské a mistrovské. Tak že to tedy zkusím, ale hned potom si půjdu pro mistrovské. Od třetí esence to vzalo tak rychlý a dramatický průběh, že jsem tomu procesu sotva
stačila. Prožívala jsem spontánní regrese, které postupně začaly vytvářet celý příběh. Byla jsem vedena, jak s nimi pracovat, jak vše čistit a transformovat. Po bytě jsem potkávala svoje podosobnosti, jak jsem byla šťastná, když jsem otevřela knížku a tam si přečetla o tom, že
nejenže existují, ale i jak s nimi pracovat. Čištění probíhalo i přes fyzické tělo. Ty hluboce schované věci, o kterých jsem nevěděla, se probudily. Měsíc jsem byla poctivě nemocná, když se mi čistily ledviny a plíce. A pak jsem začala směřovat k lepšímu. Hodně mě esence vedly k přemýšlení a přivedly mě k vědomé kontrole mysli. Cítím, že v jistém
smyslu začínám novou etapu. Nemám samozřejmě vše vyřešené, ale o tom přece život není, spíš se mi otevírají další obzory. Je kam jít a určitě bude co dělat.

Děkuji opravdu ze srdce Danielovi, Kaiserovým i všem, kteří šli spolu. Tak teď vzhůru do života a od října si Cestu dám znovu se svojí skupinou, která do té doby vznikne.                                                             Mír, lásku, harmonii, světlo  v š e m !!! Vaše Blanka
Gábina Děkuji za poslední esenci, bylo to s ní hezké. Dozvěděla jsem se o sobě že jsem ještě velmi pod vlivem svého ega.Byly situace, kdy jsem jednala stejně jako dřív, s tím rozdílem, že jsem na ně nazírala jinýma očima. Ještě mi ale nešlo samo od sebe, si je užít a vychutnat po svém, bez ohledu na druhé. Ale je úžasné, že jsem to viděla, uvědomila si to. Jindy se mi stávalo, že jsem si vychutnávala vše do posledního doušku, spokojená sama se sebou ve svém tichu. Byly to krásné stavy plné klidu a míru. Děkuji a přeji všem hezké časy.

Chtěla bych poděkovat panu Mapelovi za to že vyrobil tyto esence, jsem ráda že jsem si tuto cestu prošla. Nedokážu zatím posoudit konkrétně kam mě esence posunuly, ale jsem vděčná že jsem k sobě nakoukla a měla (a stále mám) o čem přemýšlet. Mám z toho pocit jakési stavebnice, která ještě není kompletní, ale časem to do sebe všechno zapadne...
Jednotlivé prožitky jsem psala už v předchozích zprávách, každé téma mě „zaměstnalo“, některé hodně , některé míň. V posledních dnech – týdnech si užívám a hýčkám pocit větší lásky a úcty sama k sobě, je pro mě také stále snadnější pojmenovat to co potřebuji a dokážu si o to bez výčitek svědomí říct a stát si za tím… To vnímám jako velké osvobození. Děkuji a přeji všem krásné babí léto. Gábina
Iva Sedmá esence – Communion with God

Začala jsem s nadšením a očekáváním, navíc mám volno, tak si to chci vychutnat, jako minulou esenci. Už třetí den začínají problémy, ale to si uvědomuji až koncem týdne. Nic se mi nedaří, začíná nepochopitelná deprese, sny, noční křeče v nohách, neumím se radovat ze života, i když se o to cíleně snažím (čtu si o tom, jak si sami formujeme svou existenci, ale moje tvoření se rovná nule). Občas „zapomínám“ vzít si esenci a snižuji dávkování, což mi přináší trochu úlevu. Od samého počátku mívám podivné bolesti v horní polovině hlavy. Přesto si vždy při uchopení lahvičky uvědomuji ten nápis – Communion with God a mám posvátnou úctu. Druhý týden je už lépe, jen jsem hodně citlivá a mám stále na krajíčku slzy. Nejzvláštnější byl 12. den užívání, kdy jsem pociťovala silně stav mírného tranzu, který mívám po daršanech a který je nejrozpoznatelnější neschopností se soustředit za volantem. Protože je mi psychicky lépe, tak si trochu zvyšuji dávku a čekám, co se vlastně na závěr odehraje. Bolesti hlavy jsou každodenní záležitostí, sny se stávají živější, vnímám kolem sebe množství drobných detailů a téměř přecitlivěle reaguji na sebemenší podněty. S tímto končím poslední esenci a je mi jasné, že to něco ještě přijde, protože mi to oznamují i karty i dění kolem. Jsem zvědavá.


Závěrečná zpráva

Ohlížím se půl roku zpátky a sama se divím, co všechno mě potkalo, co všechno se událo. Jsem moc ráda, že jsem měla sepisovat své zprávy, protože jinak bych si spoustu věcí už nevybavila. Esence mi přinášely půl roku jen a jen překvapení. Ať už vezmu projevy fyzické, které vypadaly nejděsivěji, když jsem se osypala; ale zajímavé byly i různé bolesti a ozývaly se části těla, o kterých jsem třeba předtím ani nevěděla. Hodně zvláštních projevů jsem však měla v psychické oblasti, někdy to byla až jízda na horské dráze – nahoru – dolů. Nejvíc se však dnes divím tomu, co se odehrávalo kolem mě, co jakoby se mnou ani nesouviselo, avšak je mi jasné, že to souviselo velmi těsně. Tomuto neumím porozumět, jen si říkám, že vlastně vše je propojeno se vším, tak proč by se nemohly dít prostřednictvím esencí zvláštní věci nejen uvnitř ale i kolem mě. Ještě bych chtěla připojit poznámku, jak jsem očekávala zprávy ostatních účastníků (výborný nápad Taťánky a Pavla), protože velmi často jsem tam našla mnohé své zážitky, kterých jsem si ani nevšimla a do své zprávy nenapsala. Myslím si, že nebýt trvalého kontaktu s manžely Kaiserovými a s ostatními účastníky určitě bych někde uprostřed odpadla a nikdy svou cestu nedokončila. Proto chci poděkovat vám všem za spolupráci, za podporu a vůbec za možnost se zapojit do něčeho takového. Těším se na závěrečnou zprávu všech, na slova samotného Daniela a jak už jsem napsala, vím, že NĚCO mě ještě čeká!! Děkuji. Iva
Jana Ke konci užívání poslední esence se mi udělal zánět jako hrom, kousek u pravého očního víčka a skončila jsem na operaci. Oslabená imunita a také celková výzva postavit se střetům přímo, což je někdy třeba, i když se nám to moc nelíbí a nemáme je rádi. Pochopila jsem, že holt nelze přede vším utíkat, ale také je třeba se někdy postavit výzvě čelem a dát jasně najevo svoje stanovisko. Musím říci, že to bylo docela drsné upozornění. Vzala jsem si k srdci, když je třeba zabojuji. Jinak mi bylo a je dosud fajn.
Jarmila Poslední esence:

To tedy byl pěkný mazec. Do centra dění se opět dostala má nejbolestivější záležitost - neschopnost? domluvit se s již dospělým synem. Během užívání jsem si prožila obrovskou zlost a nedokázala ji zpracovat. Narůstala a narůstala až jsem s pomocí přítelkyně uviděla, co mi ukazuje: moji bezmoc. Jenže v prvním okamžiku jsem to pochopila tak, že tady jsem bezmocná, nic nemohu dělat a potopila se tak ještě hlouběji. Až jiný rozhovor mi napomohl k pochopení, že já MOHU cokoli, i nebýt bezmocná. Tak jsem to zkusila se slůvkem MOHU.
Lidi, to se dějí věci. Já objevuji, kde všude jsem měla nesmím a musím. I když jsem v posledních letech hodně vyřešila, vždy jsem zjistila, že jsem opět v kruhu. Teprve teď mi slůvko MOHU otevřelo cestu ven. A tak chodím, koukám kolem sebe a říkám si: mohu si dát kávu - nemusím si dát kávu. Mohu poslechnout radu  - nemusím, mohu si koupit - nemusím... Prostě jen zírám a vidím,  kde všude  se tohle kratinké slůvko objevuje. Nejúžasnější je, že tímhle jediným slůvkem se změnilo celé mé vnímání světa i BOHA. Děkuji za tuhle esenci a vím, že ji doužívám až do dna.

Zpráva o Cestě:

Prolétla jsem své jednotlivé zprávy a nestačím se divit. 1. zpráva - vztek, poslední rovněž. U té 1. jsem si myslela, že jsem ho vyřešila a ejhle on tam byl další a další a... Už si nemyslím, že by tenhle vztek byl poslední, už vím že mohou být další a další a každý mne posune dál. Každého si "užiju" - pokud budu chtít - nebo taky ne.
Začínám rozumět slovům "život je úžasná Boží hra" , začínám si hrát a užívat si zkoušení.
Dnes ráno jsem v jednom obchodě potkala neznámou, malinkou, snad dvouletou holčičku: dala mi ruku a chodily jsme spolu a hrály si na schovávanou za jednotlivými stojany se zbožím. Za půl hodiny nato jsem řešila ztrátu platební karty. Jednu chvíli byla, za pár minut: nebyla. Zrovna odjíždím na dovolenou, nebude to příjemné bez ní.

Každá následující esence se jakoby ohlašovala několik dní předem, cítila jsem potřebu začít ji brát hned, nástup byl silný a pak vše zase pomalu ustupovalo, aby mohl být zajímavý, bouřlivý závěr.

Zajímavé je rovněž vnímání času: dříve jsem se ponořila do práce, většinou psaní, udělala ji a divila se, jak málo času uběhlo. Poslední týdny je to právě naopak. Jednak se do práce nedovedu pořádně dostat, jednak vše trvá  až neskutečně dlouho vzhledem k malým či skoro žádným výsledkům.

Díky Cestě jsem se dostala kus dál - vidím, co jsem neviděla, cítím, co jsem necítila... Prostě ve všem změna. Začínám si myslet, že tuhle cestu absolvuji znova. Asi ne hned teď, protože ještě si užívám poslední esenci a povídání s Bohem a Bohyní je úžasné a také vím, že spousta  záležitostí bude ještě "dobíhat". Tak to zatím nechám běžet.

Ještě jednou chci Pavlovi i Taťáně poděkovat za nabídku a Vám všem za doprovod. Děkuji a přeji všem krásné léto a úchvatné dny, Jarmila.
Lenka Pokusím se alespoň trochu sepsat pocity z užívání poslední esence. Detaily si již nepamatuji,vím jen,že po fyzické stránce jsem výraznější vliv kapiček nevnímala.Bylo mi ale tak nějak lehko,volněji na duši,bezstarostně,přestože starostí mám pěknou řádku.Všechno jsem brala s nadhledem a klidem.Celkem mi ten pocit zůstal,ale je těžké si ho udržet.Nápor problémů a starostí je velký.Celkově byly kapičky fajn, myslím,že si je někdy zopakuju. Děkuju a s pozdravem Lenka
Lenka Od začátku užívání esence si všímám, jak prostředí ovlivňuje život člověka - to jak se cítí, zda je v pohodě (přivedly mě k tomu 2 návštěvy - jedna u kamarádky s harmonickým prostředím, zrekonstruovaným bydlením a klidem v duši, druhá - kde to nebylo až tak hezké a kde z manžela mé kamarádky "padaly" jenom samé negace...

Zjišťuji, jak je možné se osvobodit od negativních emocí  (technikou EFT) a pracuji na tom.
Jsem hodně unavená...

Druhý týden - všímám si, kde získávám energii a kde jí ztrácím. Čtu si knihu "Znamení a zázraky" a snažím se je vidět v reálném světě....
Kolegové mi blahopřejí k narozeninám a já jsem z toho dojatá. Konečně na mé narozeniny mám hotový nový práh před bytem - je to hodně symbolické - snad začne něco jinak, nově? Uvědomuji si, jak tato malá změna udělala v mém pocitu - při vcházení do bytu - změnu velkou...

Na začátku třetího týdne - mám strašné bolesti břicha při menstruaci, chce se mi křičet - naštěstí to trvá jen pár hodin...

Znovu se vracím k sobě - k pocitu svobody, k vnímání energií, k tomu co chce moje duše. Snažím se jí poslouchat. Když je to možné, odpočívám...

Pokračuji v užívání esence a přidávám tu, kterou zrovna potřebuji v běžném životě.

Experiment je u konce, ale ne můj život, tak čekám, co mi přinese dál...

Úplné hodnocení Cesty uzdravení

Přečetla jsem si postupně své zprávy z užívání jednotlivých esencí a uvědomila si, kam se můj život posunul za dobu jejich užívání. Bylo to velmi náročné období, kdy se řešilo hodně věcí jak pracovních tak osobních. Bylo to období spojené s velkou vnitřní prací na sobě, dále bylo uživání všech esencí spojeno s velkou všímavostí ke svému nitru - k fyzickým projevům, ale i k emocím. Celá prace byla spojena s prožitím těchto stavů a současně s emočním uvolněním. Celá cesta končila poslední esencí Spojení s Bohem - užívání které vyšlo do období mých narozenin. Mám opravdu pocit, že jsem se znovu narodila. Mám pocit, že začíná něco nového a moc hezkého. Opravdu nový život, jiný a lepší - v práci i soukromí.

Dále pracuji na zkoumání příčin toho, co se mi v životě děje a taky na tom, aby vše bylo lepší. Naučila jsem se lépe komunikovat, říkat si o to, co chci a co potřebuji. Jsem lepší a laskavější, k sobě i k jiným. Jsem ochotna ostatním pomoct, ale nezapomínám na sebe. Ještě jednou za všechno moc děkuji. Zdravím Lenka
Martina Tak během užívání poslední esence se vůbec nic zvláštního nedělo,kromě dlouhého rozhovoru o bohu a náboženství,který sem po 5ti měsících vztahu vedla se svým přítelem. fyzické projevy zůstávají pořád stejné,bolesti zad a kolen,sem tam náznak alergie,ale jinak vůbec nic nového,takže k poslední
esenci toho opravdu moc nemám. Jinak celkově k celému experimentu můžu napsat pouze to,že pokud to nějak
ovlivnilo můj život, tak v každém případě jenom pozitivně, ať už se to týká mezilidských vztahů nebo některých nedořešených otázek týkajících se minulosti. opravdu nevím, co víc bych k tomu mohla napsat, takže děkuji za tuto úžasnou zkušenost a přeji všem účastníkům experimentu i Vám, ať se Vám všechno daří a ať máte jenom takové spokojené zákazníky, jako jsem já
děkuji Martina.
Silvia Ahoj všichni co jste zůstali na společné cestě, tahle esence je byla mně nejtěžší. Tolik se toho událo, až mně to
nasměrovalo k jedinému. „Mám v sobě Bohyni a Boha a jsou už teď v rovnováze“, „Já jsem součást Stvoření – tvoření“. Co k tomu všechno vedlo, bylo zajímavé i těžké. Vím, že to ještě není všechno. Proto chci ještě nějaký čas tuhle esenci užívat. Děkuji za ni. Posílám pozdrav všem, Silvia.

Rekapitulace:

Celá cesta uzdravení mi moc pomohla na mojí cestě k poznání sama sebe. Esence mi vynesly na povrch mnoho věcí, které byly hluboko uvnitř. Nemohla jsem se pohnout z místa. Některé byly pro mně těžké. Jsem ráda, že to mám díky esencím zpracované.
Esence mi otevřely oči i srdce. Je to prostě nádhera. Děkuji za esence i za skvělý nápad. Silvia


Tak a to je další začátek... Přestože „experiment“ skončil, někteří z účastníků si plánují buď jeho zopakování nebo založení vlastní skupiny. Rádi Vám budeme k dispozici, pokud byste potřebovali naši nebo Danielovu pomoc.

Jak jste si všimli, ne všech 25 účastníků, kteří před více než 21 týdny stáli na startovní čáře, došli do cíle. Někteří vydrželi, jen potřebovali cestu dokončit svým tempem. Věříme, že to v každém případě stálo za to a že to neznamená nic jiného, než že k další Cestě těch, co tentokrát nevydrželi, přijde vhodný čas někdy příště.


Pár slov na závěr od Daniela

Jak jste se mohli dočíst v nejrůznějších zkušenostech účastníků experimentu, esence „The Healing Path“ nabízejí unikátní prostředky k Cestě do svého nitra, k vyléčení minulosti a k cestě vpřed do života v radosti, svobodě a volnosti. Esence dávají láskyplnou podporu všem, kdo jsou ochotni přijmout své zkušenosti, podívat se životu zpříma do očí a být otevření darům, které přijdou, když všem svým zkušenostem řekneme „Ano“, ať už jsou jakékoliv.

Svět potřebuje, abychom se přestali schovávat, abychom s odvahou čelili hloubce své bolesti a až ji přijmeme a uvolníme, šli vpřed za radostí, požehnáním a službou druhým. To je jednoduše ta nejdůležitější věc, kterou v životě můžeme udělat, a ti, kdo prošli Cestou a měli odvahu jít do neznáma s otevřenou náručí a srdcem, byli bohatě odměněni. Ta Cesta je stále před Vámi a teď je zase řada na Vás, pokud se k tomu cítíte vedeni, udělat další první krok...

Daniel, 28. srpna 2008

 

Den plný dobrých znamení Vám přejí a na další společnou Cestu se těší Pavel a Taťána Kaiserovi.