Archetypové květové esence Dirka Albrodta z Holandska

(C) Dirk Albrodt, zkrácený překlad Pavel Kaiser, Esence pro Váš život, s.r.o.

Archetypy se v lidské historii objevily poprvé ve starém Řecku. Ovlivnily lidský pohled prakticky na všechno.

Archetyp je něco abstraktního. Je to myšlenka nebo koncept něčeho, co je samo o sobě neviditelné a co se manifestuje v různých formách. Vše, co existuje v materiálním světě, je prostě projevem nějaké ideje za tím, archetypové ideje, která určuje velikost, formu, barvu a charakter. Materiální věci a bytosti existují v mnohých variacích.

Podle C. G. Junga je podvědomí člověka založeno na archetypech. Kolektivní nevědomí můžeme chápat jako sídlo archetypů společných nám všem. Zde se nachází například praobraz ženy a muže a to nám pomáhá orientovat se v lidské společnosti. Jung tvrdil, že každý člověk v sobě nese prvky opačného pohlaví, a tak vytváří mužský a ženský princip, „animus“ a „anima“. V taoistické filozofii tomu odpovídá „jin“ a „jang“. Když jeden z těchto archetypů převládá, může člověk ztratit vnitřní rovnováhu na více úrovních. Pokud je někdo například příliš emocionální nebo mentální, může to oslabit jeho imunitu, a to může vést k vážné nemoci.

Archetypové květové esence

Archetypové květové esence jsou vyrobeny z rostlin, reprezentujících archetypy na planetární úrovni. Užíváním těchto esencí dochází k obnovení původních energií a vibrací, a tím celé osobnosti.
Doktor Bach, tvůrce Bachových květových esencí, se příliš nezajímal o archetypy, ale pracoval s emocionálními stavy. Většina jeho přípravků se tedy zaměřuje na léčení emocionálních výkyvů, jako hněvu, žárlivosti, strachu, atp.

Archetypové esence nepracují na úrovni emocí, ale na úrovni podvědomí. Nepředepisují se podle emocionálních potřeb klienta, ale podle toho, který archetyp je u něj oslaben. Pokud je klient nervózní, předepíše mu bachovsky orientovaný terapeut Mimulus, aby našel svou vnitřní odvahu. Při práci s archetypovými esencemi hledáme základní oslabený archetyp, který způsobuje symptom „nervozity“.

Archetypové esence vyrábím z rostlin, které se vyskytují ve střední Evropě a ve Středozemí.

Užívání esencí

I když jsou situace, kdy se doporučuje užívat esence přímo ze zásobní lahvičky, obvykle si esence ředíme. Tinkturu si vytvoříte tak, že několik kapek z každé vybrané archetypové esence namícháte do 30 ml lahvičky s kapátkem. Vědecký výzkum ukázal, že člověk by neměl užívat více než šest květových esencí naráz, protože by to mohlo vést k rozbouření emocí a odradilo by to klienta od dalšího léčení. Užívání 4 x 4 kapky denně z naředěné tinktury člověku vědomě i nevědomě připomíná, jakým přínosem pro něj esence bude. Užívání trvá tak dlouho, dokud člověk potřebuje čas na integrování květové energie a na změnu vnímání sebe sama.

V našem příkladu zmíněná nervózní žena získá přístup ke své „vnitřní ženě“ užíváním esencí, začne si vážit toho, že je sama ženou a začne ráda projevovat sebe sama více sebevědomým způsobem. Jinak řečeno posílí sebe sama posílením svého vnitřního jádra.

Archetypové květové esence (vnitřní) rodiny

Granátové jablko – Archetyp vnitřní ženy

Granátové jablko je symbolem ženství už od pradávna. Tato esence pomáhá obnovit ženskou sebehodnotu, sebeúctu a sebedůvěru, ocenit a užívat si bytí ženou při plném porozumění síle ženské sexuality. Posiluje plodnost. Mužům tato esence pomáhá rozvinout vnitřní ženský princip a lépe pochopit svou partnerku. Je to „zemská esence“.

Slunečnice – Archetyp vnitřního muže

Slunečnice u Inků hrála roli „slunce“.  Svůj zvláštní vztah ke slunci dává slunečnice najevo otáčením květů za slunečním světlem. Podporuje mužskou sebeúctu, sebehodnotu; posiluje záda a v čínské medicíně řídící meridián.

Přináší upřímnost, stabilitu, zlepšuje plodnost. Vrací muže do jeho původní vnitřní rovnováhy. Muž v dobré rovnováze je také dobrým otcem. Pokud chce muž posílit svůj archetyp otce, doporučuje se kombinovat esence Slunečnice a Archetyp dědečka. Je to „sluneční esence“.

Hrušeň – Archetyp matky

Podle C. G. Junga je vnitřní matka nejsilnějším archetypem ze všech. Je schopna dát vzniknout novému životu, a tak bývala přirozeně hlavou rodiny. Staré sochy znázorňují obezitu jako symbol bohatství a dobrého života. Tvar hrušky je také zakulacený, což připomíná tvar dělohy. Hrušeň sama v sobě odráží tvar svých plodů. Ve starém Německu měli zvyk zasadit při narození dívky hrušeň. Ta je v duchovním a filozofickém smyslu velmi důležitá, protože snímá z člověka břímě smutku a žalu.

Esence z květů hrušně je symbolem mateřství. Přináší mír a posilu, když se cítí žena zraněná. Zklidňuje, když jste rozrušení, smutní nebo v panice. Je užitečná i pro matky, protože zklidňuje myšlenky smutku, pomáhá matce vyrovnat se s novou společenskou rolí, ale také osvobozuje lidi z moci jejich všemocné matky. Jsou muži a ženy, kteří se mění v malé děti, když se setkají s vlastní matkou bez ohledu na věk. Hrušeň je tedy esencí pro emancipaci. Vyrovnává mateřský archetyp bez ohledu na to, zda je příliš silný nebo slabý.

Bříza – Archetyp babičky

Bříza je „ženský strom“. Představuje ženu, která prošla útrapami života, její děti již vyrostly a nyní na ně může hledět s jistým vnitřním odstupem, jak se snaží vypořádat s problémy, které ona už zná z vlastního života. Ví, že není žádné rychlé řešení a že není vždy snadné prožívat obtížné situace.

Dosáhla bodu, kdy je vyrovnaná, moudrá a důstojná. Už necítí potřebu ukazovat, že je něžná a silná žena, protože to už dokázala. Má vlastní smysl pro humor a velkomyslnost. Babička je přirozeným spojencem vnoučat. Mohou se na ni obrátit, když mají problémy s rodiči, protože k nim není tak přísná a přimluví se za ně. Tak pracuje esence břízy. Přináší pohodlí, klid, moudrost, sebedůvěru, humor a pocit domova.
Bříza není jen pro děti, ale pro každého, kdo postrádá bezpodmínečnou podporu a ochranu.

Smrk ztepilý – Archetyp dědečka

Smrk ztepilý připomíná muže, který už nepotřebuje demonstrovat svou mužnost nebo schopnost bojovat. Je dospělý, pročištěný a zkušený. Chápe jemné odstíny mužství a od toho se odvíjejících vztahů. Dívá se na děti s větším emocionálním odstupem než otec. Je shovívavý k dětem, trpělivý, velkorysý a laskavý, zatímco jako otec byl více emocionálně angažován a možná měl sklony k přísnosti a trestání. Zde máme obraz moudrého starého muže. Dědeček zná mnoho tajemství a příhod, o kterých nevěděli ani rodiče. Svá tajemství sdílí s vnoučaty.

Esenci smrku můžete užívat, kdykoliv potřebujete posílit vnitřní archetyp muže, zejména v dobách krize, když člověk nepotřebuje kárání a kritiku, ale podporu plynoucí z vnitřní něžnosti a radu starého muže.
Smrk není jen pro děti, ale pro každého, kdo postrádá bezpodmínečnou podporu a ochranu.

Pelyněk – Archetyp sestry

Pelyněk se nazývá latinsky Artemisia vulgaris, protože je spojován s řeckou bohyní. Artemisa je bohyní Měsíce a lovu. Je obrazem silné a nezávislé ženy. Její soběstačnost je pro ni velmi důležitá – i když má milence, vyhýbá se hlubokým a dlouhodobým vztahům. Jako starší sestra má více zkušeností ze života než její sourozenci. Je respektována pro to, co už v sobě rozvinula, ale není ještě tak nebezpečná, jak by se jevila jako dospělá. Může se proto stát intimní přítelkyní a pomocnicí mladší sestře i malému bratrovi.

Květová esence z pelyňku má velmi přirozenou vibraci, která uvádí člověka do souladu s vlastními rytmy. Učí člověka naslouchat a důvěřovat vnitřnímu hlasu a intuici. Je zejména užitečná při bolestivé menstruaci, protože sladí mladou ženu s jejím měsíčním rytmem. Dřívější šamani nechávali své pacienty na pelyňku spát. Přinášel jim jasnovidné sny.

Třezalka – Archetyp bratra

Třezalka je spojována s Apolonem, řeckým bohem Slunce a umění. Třezalka uvádí do souladu s rytmem Slunce. Apolon byl zábavný, chytrý, šarmantní – přesně jako dítě Slunce. Neměl ale schopnost navazovat hluboké vztahy. Proto je tato esence archetypem staršího bratra. Slunce je zde jiným vyjádřením slova odvaha.

Tato esence je pro přecitlivělé lidi, kteří se vždy musí vyrovnávat s hlubokými pocity a strachy, kteří přebírají špatnou náladu od druhých. Jejich lekcí je naučit se být do jisté míry jako Apolon, čili brát věci lehčeji. Nemusejí vždy brát vše tak vážně. Starší bratr ukazuje, že i se zdánlivě nebezpečnými situacemi se dá lehce vyrovnat. To, co může být pro mladšího bratra k smrti děsivé, může být pro staršího bratra snadné, například vyjít si s dívkou. Pokud chcete pustit do svého života slunce, musíte se otevřít jeho světlým a pozitivním stránkám. Pak je pro vás tato esence tou pravou volbou.

Esence pro léčení starých zranění

Naším tématem je stále jin a jang, žena a muž, ženské a mužské energie. Každý z nás v životě zažil nějaká ublížení. Na fyzické úrovni zůstávají jizvy, na emocionální úrovni traumata. Na úrovni archetypů mohou zůstat černé díry a archetyp může být traumatem „vymazán“. V takovém případě má malý účinek užívat základní květové esence jin a jang (Granátové jablko, Slunečnice). Než může být vytvořena nová archetypová identita, je nutné léčení na úrovni podvědomí. Jsou dvě rostliny, které dokáží léčit jizvy v podvědomí.

Vrbovka – Vnitřní léčitel ženství

Vrbovka úzkolistá léčí to, co nelze vidět, co je pod povrchem, dokonce zkušenosti a zážitky, které si už nepamatujeme. Vrbovka na fyzické úrovni léčí planetu Zemi, ženskou Zemi, která byla poškozena. Po 2. světové válce byla vrbovka léčitelkou Německa. Objevovala se všude mezi troskami a lidé ji nějaký čas nazývali „ruinovým květem“. Dnes už si na ni málokdo vzpomene.

Tato esence se používá, když je sebehodnota ženy poškozena. V terminologii čínské medicíny nedokáže centrální meridián absorbovat a zpracovat ženskou energii. Například žena, která byla znásilněna, může mít jizvy na pohlavních orgánech. Ty mohou blokovat energii, která má vstupovat do meridiánu v tomto bodě. Silná a mocná žena slábne a je bezmocná – ne kvůli fyzickému, ale kvůli energetickému zranění.

V přírodě je vrbovka první rostlina, která roste na místě, kde byl požár. Po roce zmizí a objevují se břízy. A tak jestli chcete vyléčit ženu na její nejhlubší úrovni, pamatujte, že je dobré začít vrbovkou a potom užívat břízu pro obnovení sebeúcty a sebehodnoty. Teprve poté můžete užívat Granátové jablko.

Prstnatec – Vnitřní léčitel mužství

Prstnatec májový pravý pracuje na stejné úrovni jako vrbovka, ale s jangovou energií. Jeho listy vypadají, jako by je někdo popálil cigaretami. Rostlina vypadá, jako kdyby ji mučili. Přesto nádherně kvete. Kořeny prstnatce připomínají tvarem varle.

Tato esence léčí zranění vnitřního muže, ať už vzniklo u chlapce nebo u muže. Velmi často jsou děti takto zraněny, protože je snadné jim ubližovat. Chlapci bez silné sebehodnoty zůstávají malí a slabí. Jsou těmi, kdo jsou biti pravidelně těmi silnějšími a většími. Cítí se tak bezcenní, že například myšlenka na to, že by měli dívku, je pro ně zcela nepředstavitelná. Jaká dívka by jen pohledem zavadila o chlapce, který se neumí sám ubránit? I jako silní muži se cítí jako naprostí ztroskotanci. A je to ještě horší – jsou naprogramování na to, aby byli neúspěšní. Nevědí, jaké to vlastně je být mužem, a co to znamená. A nikdy to nezjistí, pokud jim někdo nepomůže získat zpět jejich rovnováhu jako chlapec nebo muž.

Archetypy běhu života

Následující tři květové esence patří jak do archetypů (vnitřní) rodiny, tak do archetypů běhu života. Slovo „nevinný“ zde je identické s „archetypem vnitřního dítěte“.

První zkušeností v životě každého by měla být láska, péče a pocit bezpečí. Novorozenec nemusí nic než být, aby dostával lásku rodičů a pomoc při překonávání šoku z toho, že byl z ráje v matčině lůně vyvržen do světa, což může být bolestivé a traumatizující. Ovšem není šance, aby se dítě vyhnulo převzetí některých povinností, které zajišťovala matka – dýchání, trávení. Přizpůsobení novým podmínkám vnějšího světa je těžké a únavné. Spotřebovává mnoho energie, ale zkušenost bezpodmínečné lásky za to stojí. Pokud jsme ochuzeni o pocit, že jsme na světě vítáni, stává se to znevýhodněním pro celý život – člověk se nenaučí otevřít lásce a důvěře.

Archetypové květové esence, které nesou energii nevinnosti vnitřního dítěte, dovolují člověku zažít chybějící zkušenost vnitřního dítěte dokonce i v pozdější fázi života.

Vnitřní dítě

Bougainvillea – Vnitřní dítě

Toto je první ze tří květových esencí pro vnitřní dítě. Bougainvillea je magický květ. Když se na něj chvíli díváte, vypadá to, že se pohybuje a mění barvy. Tento jev známe z dětství, když jsme se dívali do ohně nebo pozorovali, jak po nebi plují mraky. Magické věci můžete vidět stále, když si to dovolíte.

Tato esence nám vrací do života magické stránky, schopnost nechat se okouzlit věcmi, kterých si druzí nevšímají. Pomůže nám znovu objevit zázrak každodenního života tím, že se na život budeme dívat očima vnitřního dítěte. Rostlina nám přináší dary nadšení a fantazie. Velice pomáhá při meditaci a podporuje kreativní představivost. Je to vypravěč pohádek a básník mezi rostlinami.

Netýkavka – Vnitřní dítě

Každá lidská bytost má rodné právo být vítána a milována, aniž by za to musela čímkoliv platit. Sama existence je dostatečným důvodem, abychom dostávali veškerou lásku, péči, výživu. Je to důležité, aby dítě získalo pocit sebehodnoty a bezpečí.

Ten, kdo tuto prvotní životní zkušenost nemá, může být podezřívavý, pochybovačný a nepřístupný. Často se bojí blízkosti a intimity, má tendenci odmítat dokonce i lidi, kteří jej milují. Vnímá se tak, že nezasluhuje žádnou lásku, proto i jeho vztahy zůstávají neuspokojivé a nestabilní – pokud nějaké vůbec má.

Tato esence přináší kvalitu prapůvodní důvěry v život, radost z blízkosti, dotýkání a lásky.

Třešeň – Vnitřní dítě

Esence třešně ptačí nese vibraci bujného a šťastného dítěte. Takového, které neposedí, protože zažívá tolik radosti, kterou musí vyjádřit každou buňkou těla. Je to energie někoho, kdo se nedávno zamiloval, jehož srdce jásá a nedokáže myslit na nic jiného než na radost. Takoví lidé mají sklon vymýšlet vtipy, žertíky (ne vždy inteligentní) a objímat celý svět. Možná proto lidé bez partnera tak zoufale hledají novou lásku. Láska dělá vše snazší, protože nám vrací naše dětské kvality jako lehkovážnost a bezstarostnost, na které jsme už možná dávno zapomněli.

Třešeň je starým symbolem lásky. Když cítíte, že váš vztah vychladl a práce je samý problém, třešeň vám přinese novou lásku a chuť do života.

Sirotek

Dříve nebo později každý z nás zažije situaci, kdy se bude cítit opuštěn. I když jsou rodiče pečující a milující, nejsou dokonalí a neznají rychlé řešení na každý problém. Na druhé straně by se „sirotek“ nestal samostatným, sebejistým a nezávislým, kdyby ho rodiče rozmazlovali a chránili před obtížemi a nebezpečími. Kromě toho má každý nevinný sebestřednou perspektivu, a tak jsou omyly a chyby nejen pravděpodobné, ale přímo nevyhnutelné.

Dítě, které nemá ponětí o čase, se může cítit zrazené a opuštěné a trpí, i když jeho maminka odešla jen na pár minut. Vše, co se stane nevinnému, může vnímat jako absolutní. Každý zná dětskou představu, že se stane neviditelným, když zavře oči. Iluze musí být zničena, pokud chce člověk opravdu dospět. Tato zkušenost je vždy bolestná. Musí to tak být, protože to přináší vnitřní impuls k prvním nezávislým krokům v životě.

Vřesovec – Sirotek

Vřesovec čtyřřadý. Toto je nejtypičtější rostlina pro archetyp sirotka. Esenci používáme, když má člověk pocit, že byl opuštěn a ponechán svému osudu. Vřesovec roste spolu s vřesem, který často pokrývá velké plochy. A tak tu máme obraz opuštěného člověka uprostřed davu. Vřesovec je asi o 10 cm vyšší než vřes.

Esence působí na pocity, že člověk nikam nepatří, že je „autsajdr“ a bez šancí na nové vztahy. Takoví lidé věří, že jsou jediní, kteří trpí takovou bolestí, že jsou na vše sami. Neumějí si představit, že by byli součástí rodiny nebo jiné společenské skupiny. Všude se cítí neviditelní a zavržení. Pro ně je to docela přirozené, vždyť i jejich vlastní rodiče nenašli důvod k tomu mít je rádi, tak proč by je měli rádi druzí. Opravdu se považují za zvláštní – v negativním smyslu slova. Touží po blízkosti a sounáležitosti, ale cítí se jako balon na vodě, neschopní se do ní ponořit. Cítí se ublížení, nešťastní, deprimovaní a věří, že nejsou nic než vyděděnci. Vřesovec nemůže změnit tyto pocity (protože ty souvisejí s procesem individualizace), ale pomáhá lidem získat „silnější kůži“. Dává lidem jistý smysl pro srdečný humor, pomáhá brát věci lehčeji a vidět je ze širší perspektivy. A tak jim pomáhá nejen se odevzdat této životní fázi sirotka, ale projít jí beze škod. A člověk si uvědomí, že může přijmout tuto životní lekci, která ho posílí.

Borovice – Sirotek

Borovice lesní. Dětský kouzelný způsob myšlení, který mnoho dospělých tak postrádá (a mohou jej znovu objevit s esencí Bougainvillea), se nyní obrací proti člověku, který vstupuje do stádia sirotka. Sebestředný pohled na svět je typický pro tento způsob myšlení, a tak, kdo za to může, že matka nepřijde na první zavolání, když ne my sami? Člověk se cítí vinen a všechno v něm volá „Co jsem jí udělal, že hned nepřišla?“ a „Jsem k ničemu, když ani moje maminka o mne nestojí!“. A tak ztrácí naději, pohrdá sám sebou, protože nedokázal udržet vlastní rodiče, aby o něj pečovali. Dává si vinu za to, že zůstal sám. Teď, když ho nemá nikdo rád, ani on sám, by bylo lepší to vzdát a umřít. Přepnutí na realističtější pohled na svět snímá z člověka pocit viny a vrací mu sebeúctu.

Tato esence pomáhá člověku udělat tento první a těžký krok do života, aby dokázal projít tou bolestí a nenést si ji s sebou dál. Vzpomínka a porozumění zůstává, ale bolest mizí.

Řepík – Sirotek

Sirotek typu řepík lékařský se snaží chovat, jako by se nic nestalo. Pochybuje o své schopnosti přežít to zoufalství a bolest z toho, že je na zemi sám a ještě ke všemu je zodpovědný za všechen ten zmatek v jeho životě. Snaží se dělat nevinného a věřit, že každá bolest může zmizet prostě tím, že na ni nebude myslet. Bohužel to tak nefunguje. Přesto se snaží dělat, jako by to tak bylo. To ukazuje, že stále nedospěl a nepřijal stádium sirotka. A tak začne hrát šaška. Je zábavný a oblíbený, vítaný na každé party. Problémy nastupují, jen když zůstane sám a všechno to těžko potlačované zoufalství se mu vrátí.

Toto je tedy esence, která pomáhá přijmout emoce, a přesto stát zpříma. Sirotek se učí pochopit, že je emocionální bytostí a že to je přesně to, co jej dělá lidským. Emoce nejsou ani dobré ani špatné, prožívat je pomáhá člověku prožívat sám sebe. A tak se člověk stává sebevědomým a připraveným na další osobní vývoj.

Poutník

Žádné ze životních stádií netrvá věčně. Deprese ani pláč nejsou nekonečné, a tak stádium sirotka jednou nečekaně skončí. Nedá se stát na místě, plakat a čekat na smrt do nekonečna, když je člověk na začátku života. Když skončí slzy, člověk cítí vnitřní impuls zase povstat. Všechno to stěžování a pláč nikam nevedou, tak proč nezkusit něco nového? To je začátek stádia poutníka. Protože cokoliv je lepší než zůstávat sirotkem, člověk začíná hledat jiná řešení. Hledá něco dosud neznámého a neví, co by měl najít. Není obvyklé snadné mít k tomu vnitřní motivaci. Zde je vidět, jak bylo utrpení v předchozí fázi nezbytné – pokud člověk neví, co opravdu chce, pomáhá, když alespoň ví, co opravdu nechce – další stagnaci.

Stádium poutníka je podstatné pro dosažení dospělosti. Přivádí člověka k tomu, že hledá směr svého života. Pokud toto stádium člověk přeskočí, nemůže nalézt uspokojení. A totéž se dá aplikovat i na další stádia.

Chrpa – Poutník

Chrpa horská. Esence probouzí naše smysly a smyslnost. Prvním pocitem sirotka byl hlad, bolest a samota. Nyní dřívější sirotek objevuje pozitivní pocity, učí se radovat ze svého těla a jaké to je dotýkat se, vidět, slyšet, cítit a chutnat. A nezapomenout radost a vzrušení, které mu může přinést sexualita. Chrpa nás učí, jak objevit a jak se radovat z našich erotických tužeb a začlenit je do své osobnosti. Tato esence je zejména užitečná v případech sexuálního zneužití. Esence Vnitřní léčitel ženství a Vnitřní léčitel mužství léčí traumata ze sexuální bolesti, a to je základem pro používání Chrpy, protože ta navrací schopnost naplnění do sexuálních aktivit.

Heřmánek – Poutník

Nejlepším poutníkem je ten, který se rád učí. Heřmánek je květina, která nemůže být zničena. Roste na polních cestách, kde přes něj přejede několikrát denně traktor, ale přesto se znovu vzchopí a zotaví. To připomíná způsob, jakým se učí děti. Nehledě na to, jak často spadnou, jsou podvědomě rozhodnuté nenechat se zastavit. Jednání je učení, rozvíjení nových smyslových spojení. Vše, co se člověk chce naučit, musí být objeveno, integrováno, uloženo, zapamatováno a hlavně pochopeno.

Tato rostlina má zvláštní vztah k dětem a k učení, pomáhá člověku učit se, jako se učí děti – opakováním toho, co dělají ostatní, hrou, fascinací a hlavně bez vzdávání se. To vše znamená posilováním nervového systému. Ať už si člověk neví rady s čímkoliv (plavání, čtení, matematika nebo tanec), heřmánek pomáhá změnit obraz sebe sama tak, že to je v souladu s novými dovednostmi.

Vřes – Poutník

Vřes obecný. Člověk se zbavil zoufalství ze stádia sirotka, objevil vlastní schopnosti a nyní je připraven na velkou změnu vnímání. Člověk v jednom z předchozích stádií byl velmi egocentrický, dokonce dvě první esence Poutníka jsou zaměřeny samy na sebe. Avšak než může člověk vstoupit do stádia bojovníka posílen zkušenostmi poutníka, musí se naučit, že není středem vesmíru. Jsou zde také druzí se svými pocity, potřebami a pohledem na věc.

S esencí Vřes poutník vstupuje do nového světa nebo do mnoha světů. Učí se naslouchat druhým. Učí se dívat se na sebe z jiné perspektivy – jinak řečeno roste a stává se dospělým, schopným převzít zodpovědnost za sebe sama.

Bojovník

Hlavní lekcí, které se naučí poutník, je, že nic není tak špatné, jak se může zdát, a že v něm je více, než si myslel. Pouť může být vnímána jako výcvik v sebevědomí, vytrvalosti a uzemnění. Oproti všem očekáváním stádium sirotka nebylo koncem světa a člověk stále žije. To mu dává víru a odvahu. Zvládl putování a naučil se, že se umí rozhodovat, udělat si vlastní názor a najít svůj směr. Cítí se dost silný na nové výzvy. Být bojovníkem nutně neznamená jít do války. Znamená to dát si cíle, které vyžadují nějaké úsilí. Není vůbec jisté, zda nakonec vyhraje, ale s odvahou bojovníka to aspoň zkusí. Je připraven bojovat a riskovat. Vstoupit do neznámého území a tak rozšířit svou perspektivu – další krok k dokonalosti.

Kdouloň – Žena bojovnice

Kdouloň ztělesňuje lstivost bojovnice, které chybí fyzická síla. Pokud má zvítězit v boji, musí užívat obratnost, intuici a chytrou strategii. Taková bojovnice je příliš chytrá na to, aby se vystavila nebezpečí, uhýbá a uskakuje, když přijde útok, a využívá sílu svého protivníka. To je obraz asijské bojovnice dosahující maximálního efektu s minimálním úsilím. Toto vše ale nefunguje, pokud není člověk ve svém středu. Když nám mysl říká něco jiného než srdce, nejsme v rovnováze, ale zažíváme vnitřní konflikt. Pak určitě v boji prohrajeme.

Kdouloň pomáhá najít své těžiště a místo pro odpočinek. Srdce a mysl se sjednotí a pracují pro společný cíl. Kdouloň má plody podobné jablku i hrušce. Tato esence tedy pomáhá kombinovat síly jin a jang, a tak pomáhá ukončit vnitřní konflikty.

Rozmarýn – Žena bojovnice

Bojovnice typu rozmarýny lékařské sází vše na jednu šanci. Je ochotná a schopná bojovat, koncentrovat a zaměřit energii. Když přijde na boj, je připravena užít všechnu sílu a zvítězit. Zaměří pohled na cíl a zasáhne ho plně koncentrovaně a s veškerou možnou energií, jako by to byla poslední věc v životě. V situaci „bojuj, nebo uteč“ je tím, kdo jde do boje. A tak je tato esence jistě vhodná pro ty, kdo se stydí a jsou nervózní, mají tendenci utíkat před obtížemi, nepříjemnými situacemi a neumějí se bránit. Rozmarýn pomáhá vydržet útoky a výzvy a zůstat naživu.

Tato esence se může dávat i novorozencům, kterým se nechce na svět nebo nechtějí začít dýchat. Přináší člověku důvěru, odvahu a energii. Je to esence typu „já to dokážu“.

Mučedník

Mučednictví není totéž co mentalita oběti – právě naopak. Člověk nejprve musí být vítěz, hrdina, aby se mohl stát mučedníkem. V tomto smyslu musí být silným a dostatečně dospělým, aby se dokázal zříct vítězství. Jinak by neuměl posoudit, o co přichází. Pro dosažení tohoto stádia je důležité projít stádiem bojovníka a hrdiny. Sebeúcta a sebedůvěra musí předcházet tomu, že se člověk postaví výzvám a přenese se přes překážky. V této fázi se máme naučit nechat vyhrát ostatní.

Například stát se rodičem je cesta, jak uskutečnit mučedníka v tomto smyslu slova. Věnujete dítěti peníze, čas, energii, lásku, trpělivost a mnohem víc. A děláte to dobrovolně, což je charakteristika mučedníka. Cítíte se obohaceni tím, že něco dáváte, už nejste sebestředným dítětem. Jste sami učitelem, který odstoupí stranou, aby přenechal pódium svému studentu nebo dítěti nebo komukoliv jinému bez lítosti. Vaše srdce také vyrostlo. Jsou jen dva malé problémy, které mohou vyvstat… Buď dáváte příliš mnoho nebo příliš mnoho žádáte.

Dub – Mučedník

Dub zimní představuje silnou, velkou a moudrou osobnost. Takovou, která zná své schopnosti a je dostatečně sebevědomá a zodpovědná i silná, aby mohla pečovat o druhé. Problémy mohou nastat, když si člověk chce nabrat více, než zvládne. Dělá to proto, že nechce zklamat ty, o které pečuje. Ignoruje ale fakt, že slabý hrdina je jen málo užitečný. Dub učí takové hrdiny, kteří si připadají nenahraditelní, že mají pečovat také o sebe. Nesobeckost, ochota pomoci a štědrost neznamenají, že člověk má zanedbávat své potřeby. Právě schopnost odpočívat a šetřit se dělá z takového člověka nejlepšího služebníka pro druhé. Když se vrátíme k příkladu s rodiči, je často vidět, že rodiče, kteří občas něco neudělají, si stojí lépe než ti, kteří se doslova zabíjejí vší tou prací, kterou dělají.

Čekanka – Mučedník

Problém mučedníka typu čekanky obecné je jiný. Není si moc jistý a potřebuje být stále ujišťován. Cítí nedostatek sebehodnoty, snaží se ji získat tím, že dává lásku, péči a úsilí, ale sebestřednějším způsobem než mučedník typu dub. Obětovává se druhým, ale potřebuje a vyžaduje vděčnost. Jeho pomoc a štědrost není oproštěna od sobeckých záměrů. Snaží se zavázat si ty, o které pečuje. Jeho záměr se ale často prozradí a pak ztratí ty, které si chtěl udržet. Čekanka přináší poznání bezpodmínečné lásky. Učí nás dávat bez vyžadování čehokoliv na oplátku. A tak osvobozuje mučedníkovo srdce, které se snažilo udržet se ve stádiu sirotka. Přináší novou svobodu.

Kouzelník

Do tohoto stádia se dostane jen ten, kdo projde všemi předcházejícími: začne nevinně, pak se cítí zavržen, ale přežije to, pak hledá smysl života, stanoví si cíl, postaví se výzvám a úspěšně je překoná, nakonec přenechá vítězství nesobecky někomu, kdo si ho podle něj zaslouží. Teprve po tom všem může člověk vstoupit do stádia, po kterém tak touží: stane se kouzelníkem. Už má dost zkušeností a ví, co je třeba, aby došel k moudrosti a osvícení. Nyní může spoluvytvářet svou realitu. Už získal mistrovství svého života. K dokončení cyklu je třeba zvládnout práci kouzelníka, tj. přijmout dva úkoly: hledět na to, co je pod zemí, a na to, co je nad nebem, a pak obě zkušenosti propojit do reality kouzelníka.

Pupalka – Kouzelník

Pupalka dvouletá. Všechny nashromážděné zkušenosti jsou nutné ke zvládnutí tohoto stádia. Musíte být silní pro následující lekci – postavit se svému vlastnímu stínu. Ve stádiu hrdiny jste se naučili vidět a přijmout svá slabá místa, ale to, co přichází nyní, je těžší.

Pupalka otevírá své světle žluté květy kolem 18. hodiny, aby projasnila noc – tak pomáhá konfrontovat vlastní stín. V předchozích stádiích člověk hledal dokonalost. Celistvost ovšem nemůže být dosažena, pokud se ignoruje vlastní temná stránka, vlastní děsivé aspekty. Stín zakrývá aspekty osobnosti, které na sobě nemáme rádi. Raději je ignorujeme nebo děláme, že neexistují, případně na ně chceme zapomenout. Pokud chcete najít opravdový vnitřní mír, musíte zpracovat své stínové aspekty a to znamená nejprve je poznat, přijmout a spřátelit se s nimi. Skutečný kouzelník nebojuje se svými stínovými aspekty, ale používá je jako vnitřní zdroje. Esence z pupalky pomáhá právě s tímto. Dalo by se říci, že tato esence vám připomíná to, co buddhisté nazývají samsárou (koloběhem znovuzrození), zatímco následující esence Magnolie pracuje ve stádiu nirvány. Je důležité uvědomit si, že bez samsáry nemůže přijít nirvána. Vyhýbání se svému stínu (ať už z jakéhokoliv důvodu) neznamená nic jiného než vyhýbání se i svým pozitivním aspektům.

Magnolie – Kouzelník

V Číně nazývají magnolii lotosovým stromem. V Evropě hraje magnolie stejnou roli jako v Asii lotos. Esence z ní pomáhá naplnit touhu po pochopení a osvícení. Dává nám vhled do duchovní říše, usnadňuje meditaci a vhled do našeho nitra, dává životu jiný smysl a duchovní význam. Její energie proudí i skrze místa, kde se něco ve fyzickém těle zapouzdřilo. Stejně působí na úrovni mysli a emocí. Změkčuje ztvrdlá místa a utišuje bolest, kterou mohou působit, přináší vnitřní odpuštění a mír. Magnolie zakončuje zkušenost z celého životního cyklu.

Cyklus je uzavřen – a může začít znovu na vyšší úrovni. Člověk se opět dostává do stádia nevinnosti, vítán „rodiči“ – lidmi, kteří hrají podobnou úlohu v životě.

Doba, kterou trvá projít všemi stádii, je u každého jiná. Život přináší mnohé nové začátky a s každým cyklem, kterým projdete, stáváte se silnějšími a moudřejšími. Tyto cykly můžeme znázornit spirálou. Když dokončíte jedno kolo, nacházíte se opět na začátku, ale na vyšší úrovni. A protože jste už jednou dokázali vším projít, už se nebudete tolik obávat, když je třeba cestu zopakovat. Vše bude jednodušší, když využijete své zkušenosti jako vnitřní zdroj. A co jste se nenaučili v minulém kole, budete se moci naučit nyní. Úspěch na vyšší úrovni vyléčí bolest z neúspěchu na úrovni nižší.