Sirotek typu řepík lékařský se snaží chovat, jako by se nic nestalo. Pochybuje o své schopnosti přežít to zoufalství a bolest z toho, že je na Zemi sám. Ještě ke všemu je zodpovědný za všechen ten zmatek v jeho životě.
Řepík lékařský je esence, která pomáhá přijmout emoce a přesto stát zpříma. Sirotek se učí pochopit, že je emocionální bytostí a že to je přesně to, co jej dělá lidským.
Snaží se dělat nevinného a věřit, že každá bolest může zmizet prostě tím, že na ni nebude myslet. Bohužel to tak nefunguje. Přesto se snaží dělat, jako by to tak bylo.
To ukazuje, že stále nedospěl a nepřijal stádium sirotka. A tak začne hrát šaška. Je zábavný a oblíbený, vítaný na každé party.
Problémy nastupují, jen když zůstane sám a všechno to těžko potlačované zoufalství se mu vrátí.
Emoce nejsou ani dobré ani špatné, prožívat je pomáhá člověku prožívat sám sebe. A tak se člověk stává sebevědomým a připraveným na další osobní vývoj.